Docela dlouho jsem se neozvala - no, bylo to tím, že poslední týden se fakt NIC NEDĚLO. Minulý týden jsem pracovala, takže jsem měla takovou pozitivní náladu, jakože "jo! možná je KL fakt město pro mě!", ale když člověk jen leží na apartmáně, tak má možnost přemýšlet o divnejch věcech, pochybovat o sobě, a tak, chápeme se. Takže jsem tak ve středu už byla fakt v horším mentálním stavu a v tu chvíli jsem se rozhodla, že prostě musím něco dělat.
Včera jsme se s Lenou (moje Polská spolubydlící) rozhodly, že se vydáme na "výlet" do tradičního hinduistického poutního místa, Batu Caves. Obě jsme byly náležitě excited, jak tam strávíme celý den, a tak. Vzaly jsme si taxi a za půl hoďky byly na místě.
Nastalo poměrně hluboké zklamání.
Čekala jsem čistou přírodu, která nám pomůže odpoutat se od víru a šedi velkoměsta, že velká skála bude někde skrytá. Nebyla. Prostě byla velká silnice a u ní skála. No, nic, nevadí.
Abych vám Batu Caves trochu přiblížila, tak je to velká zlatá socha (která k našemu zklamání byla ještě navíc obestavěná lešením), asi 275 schodů k obrovské jeskyni, která je silným náboženským místem se spoustu indických sošek. Nemůžete tam jít s odhalenýma nohama, takže pokud máte šortky nebo sukni, dole pod schody vám půjčí za malý poplatek šátek.
Stoupání do schodů ve 35 stupňovém vedru je šílenost, nechápu, že tam ty starší lidi nezkolabujou (i já jsem se tomu docela blížila). Ale co je na schodech a celkově na tomhle místě asi největší atrakcí, jsou OPIČKY!!! Na instagram jsem postovala fotku s opičkou a všichni psali, jak je sladká, atd. No, abych vám to vysvětlila. Tyhle opičky jsou sice na pohled rozkošné a na fotku ještě rozkošnější, ale zas tak jednoduché to s nima nebylo. Je jich tam fakt strašně moc, jakože hodně. A ty opičky jsou fakt silný, skáčou, maj silný zuby. Číhají na stranách zábradlí a vrhnou se vám po kabelce, škrábou, koušou, bojujou. Já jsem z nich byla teda úplně vyklepaná a zoufale jsem svírala svou malou kabelku a telefon.
Všechno ale bylo v pohodě, než jsem si fotila s tou opicí tu osudovou fotku, kterou mám vyvěšenou na sociálních sítích. V tu chvíli kdy jsem se totiž na opičku podívala a zasmála se na mě agresivně vycenila zuby a udělala něco jako "chrrrrrr" a chystala se zaútočit.
Já samozřejmě hned s řevem odskočila asi o 2 metry dál a srazila Lenu i další skupinu lidí ze schodů.
Dole pod schody na vás pak čeká mnoho občerstvení, daly jsme si teda čerstvý kokos a spokojeně nastoupily zpět do taxíku.
Po Batu Caves jsme dorazily na apartmán naprosto splavené, takže jsme se rozhodly pro bazén. Jsem vážně moc ráda za náš hotel, který je nádherný, je tu velikánský bazén, vířivka, posilka a sauna. Po bazénu jsme teda využily a saunu a pak jen tak odpočívaly na apartmáně.
Večer jsme se vydaly pěšky k asi 30minut chůze vzdálenému nákupáku KLCC, kde je velký obchod, kde mají skvělé levné sushi. Večer je tam super akce, 12 velkých kusů sushi za 12RM - to je asi 70kč,-. No není to prostě skvělé zakončení dne?
Dnes jsme se hezky vyspaly a rozhodly se vyrazit k starodávnému Thean Hou Temple. Bylo to asi jen 15 minut autem, takže jsme za chvilku byly na místě. A musím vám říct, líbilo se mi to snad ještě víc, než Batu Caves! Je tam neuvěřitelný klid, dýchne na vás doopravdy náboženská atmosféra. Je to zase tradiční budhistické místo, a možná i proto se mi líbí víc, určitě je mi totiž budhismus sympatičtější, než hinduismus. Vystoupaly jsme po schodech až k srdci Templu a nechaly se obejmout tradiční "asijskou" hudbou a vůní tyčinek. Navíc tento Temple je před městem schovaný, což se mi líbí a očekávala jsem to i u Batu Caves,
Náš dnešní plán je ještě vzít si příruční zavazadla, dojít do asi 15 minut chůze vzdáleného obchodu a nakoupit si tam asi tak 10 lahví vody. S vodou je to tu totiž složité, není pitná, takže musíme kupovat. Sice máme dole obchůdek, ale tam voda stojí 3RM a v zmiňovaném obchodě jí můžeme koupit za 1RM, což se vyplatí!
Večer bysme pak měly jít na večeři s majitelem naší agentury a jeho přítelkyní, tak uvidíme jaké to bude!
Mějte se hezky!
Žádné komentáře:
Okomentovat